Když jdou baroko a současný tanec ruku v ruce

Choreografie Fleeting mísí barokní hudbu a současný tanec, čímž vzniká krásné, technicky dokonalé dílo plné emocí, které jdou přímo do srdce. Tak popsala představení pro magazín Culture Box kritička Sophie Jouve. Nazvala jej také „choreografickým klenotem“. V neděli 22. října budete moct na vlastní oči posoudit, jestli Fleeting takovému pojmenování dostojí!

Americký choreograf Andrew Skeels kloubí klasickou barokní hudbu s už ne tak klasickým tancem. Vychází z baletu, ale spojuje jej s prvky současného tance a street dance. A podle kritika Thomase Hahna se mu to opravdu daří. „Street dance a barokní hudba jdou ruku v ruce při každém jejich setkání,“ napsal.

Prchavé potěšení všedních dní

Fleeting znamená v českém překladu prchavý, letmý. Pomíjivost vidí Skeels v barokní hudbě, stejně jako v drobných potěšeních, která se vkrádají do našich každodenních životů. Představení zatančí dva francouzští umělci – Noémie Ettlin a Victor Virnot.

Během šesti sekvencí prožijete všechno, co se může odehrát mezi páry. V momentech, kdy se těla a duše tanečníků kroutí kolem sebe, se vám bude tajit dech, chvílemi si budete připadat jako ve stavu beztíže. Choreografie je poeticky ladná, citlivá a křehká, napětí se střídá s uvolněním. Významnou roli má hudba – Skeels sáhl po takových umělcích jako jsou Johann S. Bach, A. Vivaldi, Georg F. Haendel, Giovanni Bononcini a další.

Balet, hip hop i tanec v nočním klubu

Kanaďan amerického původu Andrew Skeels se může pochlubit dobrodružnou historií. V 10 letech objevil hip hop, o pět let později se stal tanečníkem nočního klubu a v 17 začal s baletem. Tančil s Les Grands Ballets Canadiens a ve svých 23 letech byl sólovým tanečníkem hlavních baletních vystoupení i choreografií Jiřího Kyliána či Ohada Naharina. Od roku 2010 vytváří své vlastní choreografie.